PUNKOVÝ KASTELÁN JIŘÍ HOLUB PŘEVRACÍ HRUBÝ ROHOZEC NARUBY
PUNKOVÝ KASTELÁN JIŘÍ HOLUB PŘEVRACÍ HRUBÝ ROHOZEC NARUBY
Adéla Beranová: PUNKOVÝ KASTELÁN JIŘÍ HOLUB PŘEVRACÍ HRUBÝ ROHOZEC NARUBY
In: Story o kastelánech pro libereckou přílohu MF Dnes (Stories about wardens written for local supplement of MF Dnes in Liberec) Bakalářská práce FSS MU Brno 2014.83s.
Adéla Beranová str.31 https://docplayer.cz/35743068-Masarykova-univerzita.html
»Letní seriál MF DNES Jak žijí kasteláni na hradech a zámcích Libereckého kraje? Odpověď nabídne letní seriál MF DNES, který bude vycházet vždy v sobotu První díl je o kastelánovi z Hrubého Rohozce. Kastelán Jiří Holub z Hrubého Rohozce není intelektuál žijící ve svém vlastním historickém světě. Je mladý, nemá rád nudu a nepamatuje si moc letopočtů. Holub přišel na zámek nedaleko Turnova před čtyřmi lety a za tu dobu ho změnil k nepoznání. Do místností vrátil původní zámecké vybavení a ze sklepů vytahal třeba posilovací stroj pana hraběte nebo historické hračky. Sám o sobě říká, že nemá rád nudná fakta a data,
což je mezi správci památek trochu punkový přístup.
Kastelán je trochu Ferda Mravenec ;Takové to typické ‚a tady vidíte vázu z roku blabla‘ mě nikdy nezajímalo a myslím si, že ani návštěvníky ne," vysvětluje sympatický třicátník, který nikdy nestudoval historii.
Školu si dodělával až v devětadvaceti, když zjistil, že ji ke svému povolání potřebuje.Vybral jsem si literaturu, která mě bavila odmala," říká Holub. Pak se přiznává, že neumí německy, a proto by pro něj historie byla hodně složitá. Většina dokumentů a spisů je totiž v němčině.
Jiří Holub je trochu nejistý, radši mluví o Rohozci, než o sobě, ale vypráví hezky. Je vidět, že má s provázením lidí na zámku zkušenosti. "Kastelán je podle mě trochu Ferda
Mravenec, spravuju kliky, dělám účetnictví, v létě taky sedím za pokladnou a dělám i průvodce, když je to potřeba, popisuje svoje povolání.
Zámku říká zásadně barák. Všichni si myslí, že je to zábava a romantika oproti práci třeba úředníka či ekonoma. Podle mě je to ale totéž, jen v hezčím baráku,směje se
.
Zámecké komnaty nejsou žádný med
Bydlení na Rohozci má spoustu pozitiv, je to navíc místo se silným geniem loci. A je tu klid, ten je bezvadný. Už ani neumím spát v paneláku. Když jedu za tátou, vadí mi každý zvuk od sousedů svěřuje se veselý kastelán.
Správci hradů a zámků jsou podle Holuba většinou individualisti, divní pavouci. Nevadí jim bydlet v lese, tahat vodu od studánky a bydlet v bytě, kde nemají kuchyň a na záchod chodí o dvě patra výš. "Myslím, že každý kastelán či kastelánka aspoň jednou zatoužili po krásném, čistém a slunném Ikea bytě.
V baráku, jako je tenhle, budete mít vždycky v noci netopýra, stahuje se sem všechen hmyz, okna jsou stará, takže jimi pořád něco leze dovnitř," vyjmenovává nevýhody bydlení na zámku mladý kastelán. Směje se taky, že když pustí naráz konvici a pračku, vyhodí elektřinu v celém zámku a půlce Turnova."Kdyby mě to nebavilo, tak to nedělám," odpovídá na otázku, jestli vůbec klady převáží všechny ty nesnáze. Nemohl bych sedět denně v kanceláři Jiří Holub musí být na Hrubém Rohozci čtyřiadvacet hodin denně a dovolenou si vybírá zásadně v zimě. "Většinou odjedu na měsíc do Latinské Ameriky nebo Afriky, kde dělám průvodce," říká.
V létě si teplo doma moc neužije, proto za ním vyráží o dovolené. "Kdybych nedělal kastelána, asi bych provázel v zahraničí pořád. Nedovedu si představit, že bych musel sedět osm hodin někde v kanceláři," přiznává. O Jiřím Holubovi se rozhodně nedá říct, že by svázal svůj život s Rohozcem jako s první a poslední památkou, v tom se možná taky trochu vymyká. Pracoval už jako zástupce kastelána na zámku Červená Lhota a pak jako záskok za kastelánku na mateřské dovolené na Humprechtu a šest let strávil na Švihově. "K Rozhozci jsem na začátku neměl moc vztah, hlavně k těm původním interiérům," netají se. A pak dal památce úplně jinou podobu, stále tahá věci ze sklepů a depozitářů a snaží se přilákat návštěvníky. "Nemám rád prohlídky o ničem a zdá se mi, že teď to tu má trochu náboj," říká. Proto se rozhodl ukázat lidem, jak tu skutečně žili poslední majitelé. Podle dobových fotografií postavil nábytek a záležet si dal i na detailech. Na toaletním stolku tu leží lahvičky od parfémů a zrcátko, jako by se k nim měla jejich majitelka co nevidět vrátit. Nespěchejte, zválejte mi trávu a dejte si tu kafe.
Na zámku otevřel kastelán Holub kavárnu a půjčuje také piknikové deky, žádný zákaz vstupu na trávník tu rozhodně neplatí. "Chtěl bych, aby se u nás příchozí zdržovali co nejdéle. Aby pochopili, že nemusí stihnout deset památek za den, ale je lepší si pořádně užít jednu." Stejně sem láká chodit i místní. "Maminky s dětmi už sem přicházejí posedět, poklábosit a děti se tu v parku vyblbnou," raduje se kastelán. Jiří Holub neví, jestli bude Hrubý Rohozec poslední zámek, na kterém vše překopal od základů. "Rád buduju, měním a pořád věci posouvám dopředu. Neumím si představit, že bych to tu pak už jenom udržoval a vedl monotónní život," přiznává. "Záleží také na tom, jak dopadne restituční řízení," uzavírá své vyprávění kastelán Hrubého Rohozce Jiří Holub